Moderní společnost je charakterizována vysokým tempem života a častými stresory, které mohou mít značný dopad na naše zdraví a celkovou kvalitu života. V posledních letech vzrostl zájem o vysoce intenzivní intervalový trénink (např. crossfit), jako efektivní metody pro zlepšení fyzické kondice, hubnutí a zvýšení celkového zdraví. Avšak kombinace vysoce intenzivního tréninku a vysokých úrovní osobního stresu může představovat potenciální rizika pro zdraví a dlouhověkost. Tento článek se zaměřuje na identifikaci těchto rizik a poskytuje doporučení pro bezpečný přístup k tréninku.

Fyziologický dopad stresu:

Stres aktivuje sympatický nervový systém a vede k uvolňování stresových hormonů, jako jsou kortizol a adrenalin. Tyto hormony připravují tělo na rychlou reakci, zvyšují srdeční tep, krevní tlak a hladinu cukru v krvi. Chronický stres může vyústit v dlouhodobě vysoké hladiny těchto hormonů, což může mít negativní dopad na zdraví, včetně zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění, obezity, diabetesu a duševních poruch.

Rizika vysoce intenzivního tréninku:

Vysoce intenzivní trénink je známý svou schopností rychle zlepšit fyzickou kondici a podpořit hubnutí. Avšak intenzivní fyzická aktivita také zvyšuje produkci stresových hormonů a může zatěžovat kardiovaskulární systém, svaly a klouby.

Kombinace stresu a intenzivního tréninku:

Kombinace vysoce intenzivního tréninku a vysokých úrovní osobního stresu může vést k přetížení těla a zvýšení rizika zranění, vyčerpání a přetrénování. Přetrénování může mít za následek snížení imunitní funkce, zhoršení výkonu, narušení spánku a hormonální dysbalance.

Dopady na zdraví a dlouhověkost:

Chronický stres a vysoce intenzivní trénink mohou zvýšit riziko chronických onemocnění a mohou mít negativní dopad na dlouhověkost. Zatímco pravidelná mírná až střední fyzická aktivita je spojena se sníženým rizikem chronických onemocnění a prodlouženou délkou života, extrémní formy tréninku v kombinaci se stresorem mohou tento efekt zvrátit.

Doporučení:

Pro osoby, které mají vysoké úrovně stresu, je důležité najít rovnováhu v tréninkovém režimu. Mírná až střední intenzita tréninku, spolu s technikami redukce stresu, jako jsou meditace a hluboké dýchání, může být efektivním přístupem ke zlepšení zdraví a zvládání stresu. Konzultace s lékařem nebo odborníkem na fyzickou aktivitu je také klíčová pro vytvoření bezpečného a účinného tréninkového plánu.

Vysoce intenzivní trénink má své místo ve fitness a může nabídnout řadu zdravotních výhod, avšak je důležité vzít v úvahu úroveň osobního stresu a celkové zdravotní stavu. Najít rovnováhu a naslouchat signálům těla je klíčem k zajištění, že trénink bude prospěšný a neškodný. Přistupujte ke svému zdraví zodpovědně a z dlouhodobého hlediska.

Zdroje:

McEwen, B. S. (2004). Protection and damage from acute and chronic stress: allostasis and allostatic overload and relevance to the pathophysiology of psychiatric disorders. Annals of the New York Academy of Sciences, 1032(1), 1-7.

Boutcher, S. H. (2011). High-intensity intermittent exercise and fat loss. Journal of obesity, 2011.

Meeusen, R., Duclos, M., Foster, C., Fry, A., Gleeson, M., Nieman, D., ... & Urhausen, A. (2013). Prevention, diagnosis, and treatment of the overtraining syndrome: joint consensus statement of the European College of Sport Science and the American College of Sports Medicine. Medicine & Science in Sports & Exercise, 45(1), 186-205.

Lee, D. C., Pate, R. R., Lavie, C. J., Sui, X., Church, T. S., & Blair, S. N. (2014). Leisure-time running reduces all-cause and cardiovascular mortality risk. Journal of the American College of Cardiology, 64(5), 472-481.