Technika PNF (Proprioceptivní Neuromuskulární Facilitace) protahování je komplexní metoda, která využívá vzájemného působení nervového a svalového systému k dosažení zlepšení flexibility, rozsahu pohybu a svalové koordinace. V průběhu této techniky dochází v těle k několika důležitým procesům:

Autogenní Inhibice

• Když se sval kontrahuje (stahuje nebo zkracuje), Golgiho šlachové orgány (GTO) v jeho šlachách jsou aktivovány. Tyto receptory reagují na změny napětí ve svalu.

• Při kontrakci svalu během fáze odporu v PNF technice jsou GTO aktivovány a odesílají inhibiční signál zpět do svalu, což vede k jeho uvolnění.

• Tento mechanismus autogenní inhibice umožňuje svalu uvolnit se a následně se lépe protáhnout.

Rekurentní Inhibice

• Při aktivaci svalu jsou také aktivovány inhibiční interneurony, které tlumí aktivitu antagonistického svalu(svalu, který působí proti pohybu).

• Tento mechanismus rekurentní inhibice umožňuje antagonistickému svalu lépe se protáhnout a zvýšit tak rozsah pohybu.

Facilitace a Zvýšení Propriocepce

• PNF technika zvyšuje aktivitu a citlivost proprioceptorů* ve svalu, což vede k lepšímu vnímání polohy těla a pohybu.

• Zlepšená propriocepce a svalová koordinace mohou vést k lepšímu výkonu a snížení rizika zranění.

Zlepšení Průtoky Krve a Regenerace

• Aktivní kontrakce a následné protažení svalu mohou zlepšit průtok krve do dané oblasti, což podporuje odstranění metabolických odpadních látek a přispívá k rychlejší regeneraci.

Technika PNF protahování využívá kombinaci kontrakcí, uvolnění a protažení k dosažení dlouhodobých zlepšení v flexibilitě, rozsahu pohybu a svalové koordinaci. Tato technika je podložena neurofyziologickými principy, a když je správně prováděna, může být vysoce účinná.

*Proprioreceptory jsou senzorické receptory, které se nachází v našich svalových vláknech, šlachách, kloubech a vnitřním uchu. Tyto receptory nám poskytují informace o poloze a pohybu těla v prostoru, o síle a rychlosti pohybů a o změnách v napětí svalů a pozici kloubů. Jsou klíčové pro propriocepci, což je naše vnitřní smyslové vnímání těla a jeho částí vzhledem k sobě navzájem a prostředí.