Pohyb a cvičení
Hluboký stabilizační systém: jeho funkce a význam
3. 11. 2023
Hluboký stabilizační systém (HSS) je souhrnný název pro skupinu hlubokých svalů, které obepínají trup a působí jako interní (vnitřní) korzet, podporují páteř a pomáhají při realizaci dynamických pohybů. HSS je nezbytný pro mechanickou stabilitu páteře a tím i pro prevenci možných zranění. Tato svalová soustava je nezbytná pro všechny základní pohybové funkce těla, jako je chůze, sezení, zdvihání věcí a v podstatě jakýkoli jiný pohyb.
Klíčové složky hlubokého stabilizačního systému
Příčný břišní sval (Transversus abdominis)
Je nejhlubší ze všech břišních svalů a je známý pro svou schopnost zvyšovat tlak uvnitř dutiny břišní a stabilizovat dolní část páteře.
Vícebřitý sval (Multifidus)
Jedná se o hluboký sval páteře, který se táhne od oblasti kříže až po krční obratle. Má klíčový význam při stabilizaci mezi jednotlivými obratli.
Pánevní dno
Soubor svalů a vazivových struktur tvoří podporu pro orgány v malé pánvi. Pánevní dno pracuje v koordinaci s ostatními svaly HSS, zejména při zvyšování tlaku v dutině břišní.
Bránice (Diaphragma)
Hlavní sval dýchání, který také přispívá k stabilizaci trupu a regulaci tlaku v dutině břišní.
HSS je nezbytný pro ochranu páteře před zraněním, zajištění mechanické stability během pohybů a podpory v správného postavení těla a trupu.
Pro zdraví a funkčnost páteře je zásadní pravidelné posilování a udržování HSS.
Když tyto svaly správně fungují, pomáhají redukovat tlak na páteř a snižují riziko zranění. Pokud jsou oslabené nebo nefungují správně, může to vést k bolesti zad, špatnému držení těla a jiným pohybovým problémům.
Zdroje:
Hodges, P. W., & Richardson, C. A. (1997). Contraction of the abdominal muscles associated with movement of the lower limb. Physical therapy, 77(2), 132-144.
Panjabi, M. M. (1992). The stabilizing system of the spine. Part II. Neutral zone and instability hypothesis. Journal of Spinal Disorders, 5(4), 390-397.
Sapsford, R. R., Hodges, P. W., Richardson, C. A., Cooper, D. H., Markwell, S. J., & Jull, G. A. (2001). Co-activation of the abdominal and pelvic floor muscles during voluntary exercises. Neurourology and Urodynamics, 20(1), 31-42.
Kolar, P., Sulc, J., Kyncl, M., Sanda, J., Neuwirth, J., Bokarius, A. V., ... & Kobesova, A. (2012). Postural function of the diaphragm in persons with and without chronic low back pain. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 42(4), 352-362.