Vytrvalost je schopnost těla udržovat fyzický výkon po delší dobu. Je to základní aspekt mnoha sportovních disciplín a fyzických aktivit. Rozlišujeme několik druhů vytrvalosti na základě specifik fyzického výkonu a doby trvání aktivity.

Kardiovaskulární (aerobní) vytrvalost:

Tato vytrvalost se týká schopnosti srdce, plic a cévního systému dodávat kyslík svalům po delší dobu. Aerobní vytrvalost je klíčová pro sporty a aktivity, které vyžadují stále pohyby po delší časové období, jako je běh, plavání, cyklistika či dlouhé túry.

Anaerobní vytrvalost:

Anaerobní vytrvalost je schopnost těla produkovat energii bez kyslíku, což je typicky během krátkých, vysokointenzivních výkonů. Příkladem může být sprint, rychlé posilovací cviky nebo intervalový trénink.

Svalová vytrvalost:

Toto je schopnost svalů nebo skupiny svalů provádět opakované kontrakce po delší dobu bez únavy. To je důležité pro sporty a aktivity, kde je potřeba udržet určitou pozici nebo provádět opakované pohyby, např. plavání, veslování, lezení či některé formy posilování.

Rychlostní vytrvalost:

Tato forma vytrvalosti kombinuje rychlost a vytrvalost a odkazuje na schopnost udržovat vysokou rychlost po určitou dobu. Je to důležité v sportech, kde je potřeba kombinace rychlých a dlouhodobých výkonů, např. fotbal, hokej nebo basketbal.

Psychická vytrvalost:

Ačkoli to na první pohled nevypadá, i tento druh vytrvalosti má se sportovním výkonem souvislost. Psychická vytrvalost je schopnost jedince zůstat mentálně soustředěný a odolný vůči stresu, únavě a bolesti během dlouhých a náročných sportovních výkonů.

Přes to, že odborná literatura definuje několik druhů vytrvalosti, je třeba zmínit, že se vzájemně překrývají. Nejvíce je to patrné na velmi zjednodušeném rozdělení aerobní/anaerobní trénink. Každý druh vytrvalosti nic méně vyžaduje specifický trénink k jeho rozvoji. Například pro zlepšení kardiovaskulární vytrvalosti může jedinec provádět dlouhodobé běhy, zatímco anaerobní vytrvalost může být zlepšena intervalovým tréninkem nebo sprinty.