Když cestujeme přes časová pásma, dochází k narušení našeho cirkadiánního rytmu, což je vnitřní biologický hodinový systém, který reguluje spánek a bdění, teplotu těla, hladinu hormonů a další fyziologické procesy v průběhu 24-hodinového cyklu. Tento systém je synchronizován se slunečním světlem a temnotou, což znamená, že naše tělo má přirozenou tendenci spát v noci a být bdělé během dne.

Když přejdeme přes časová pásma, změní se nám denní cyklus, ale naše tělo potřebuje čas, aby se přizpůsobilo novému, změněnému časovému režimu. Proces adaptace se nazývá jet lag.

Při cestování na východ (tzv. "posun času dopředu") se může projevit větší obtížnost, protože musíme zkrátit náš přirozený denní cyklus. Naopak, při cestování na západ (tzv. "posun času zpět") může být přizpůsobení lehčí, protože prodlužujeme náš přirozený denní cyklus.

Během této doby dochází k hormonálním změnám, které tento cyklus regulují a přizpůsobují.

• Melatonin: Hormon, který reguluje (nejen) spánek a bdění. Jeho produkce je ovlivněna světlem, a proto se při změně časového pásma může změnit čas, kdy je melatonin uvolňován do našeho těla. To může ovlivnit to, kdy se nám chce spát.

• Teplota těla: Náš cirkadiánní rytmus ovlivňuje i teplotu našeho těla. Při změně časového pásma se může změnit i čas, kdy máme nejvyšší a nejnižší tělesnou teplotu, což může mít dopad na naše pocity ospalosti.

• Další hormonální regulace: Další hormony, jako například kortizol, podléhají cirkadiánnímu rytmu. Při přechodu přes časová pásma může dojít k posunu v čase uvolňování těchto hormonů, což může ovlivnit naše energetické hladiny a pocity bdění.

Biologické hodiny v mozku jsou skupinou buněk nazývaných suprachiazmatické jádro (SCN), které fungují jako hlavní regulátor cirkadiánního rytmu. Tyto buňky reagují na signály z vnějšího prostředí, zejména na změny světla a tmy, a pomáhají synchronizovat naše biologické hodiny s vnějším prostředím.

Přizpůsobení se novému časovému režimu může trvat několik dní a u citlivých jedinců i déle, než týden. Symptomy jet lagu se mohou objevit, včetně problémů se spánkem, únavy, podrážděnosti, poruch trávení nebo potíží se soustředěním.

Z dlouhodobého hlediska je cestování přes časová pásma obecně považováno za bezpečné, pokud je prováděno přiměřeně a správně se na něj připravíme. Avšak časté a pravidelné cestování přes časová pásma může mít negativní dopady na zdraví, včetně zvýšeného rizika vzniku chronických onemocnění a poruch spánku.

Celkově lze říci, že tělo se snaží přizpůsobit novému časovému režimu prostřednictvím změn v hormonální regulaci, teplotě těla a v dalších fyziologických procesech. Avšak tento proces může být individuálně různě náročný a vyžadovat čas a trpělivost, než se tělo úplně přizpůsobí novému časovému pásu. Doporučuje se vhodně se připravit na cestu a přednastavit svůj režim, aby se tělo na daný čas lépe aklimatizovalo.