Během stresové reakce dochází k aktivaci autonomního nervového systému, což zahrnuje sympatický nervový systém, a k uvolňování hormonů, jako je kortizol, adrenalin a noradrenalin.

Kortizol je hormon produkováný nadledvinami v reakci na stres. Jeho hlavní funkcí je zvýšení hladin glukózy v krvi, což poskytuje tělu energii k boji nebo útěku v reakci na stresový podnět. Kortizol také ovlivňuje metabolismus tuků, bílkovin a sacharidů, zvyšuje krevní tlak a potlačuje imunitní systém a jeho reakce.

Krátkodobě zvýšené hladiny kortizolu mohou být pro tělo prospěšné, protože poskytují energii a zvyšují bdělost v situacích, kdy je to potřeba. Kortizol hraje také roli při regulaci zánětů a imunitní odpovědi.

Pokud jsou hladiny kortizolu chronicky zvýšené, může to ale vést k různým zdravotním problémům. Mezi negativní účinky chronického zvýšení kortizolu patří oslabení imunitního systému, zvýšené riziko vzniku srdečních onemocnění, zvýšený krevní tlak, poruchy spánku, metabolické problémy a psychické potíže jako úzkost a deprese.

Normální hladina kortizolu v krvi se může pohybovat nahoru a dolu v průběhu dne a závisí na cyklech spánku a bdění. Obecně platí, že ranní hladiny kortizolu jsou vyšší a postupně během dne klesají, což se nazývá denní cyklus kortizolu.

Za normální hladinu kortizolu v krvi se považuje rozmezí mezi 5 a 25 mikrogramy na decilitr (mcg/dL).

Příznaky nadměrné hladiny kortizolu nebo dysregulace kortizolu mohou zahrnovat chronickou únavu, nespavost, návaly horka, změny nálady, sníženou imunitní odpověď a zvýšené riziko metabolických onemocnění.

Při nefyziologicky nízké hladině kortizolu, hypokortizolismu, se může taktéž vyskytovat únava, slabost, nevolnost, zvracení, ztrátu hmotnosti, nízký krevní tlak a další.

Diagnózu provádí lékař speciálními postupy, protože hladina kortizolu během dne značně kolísá a jednorázový odběr není relevantní. Pokud máte podezření, že máte zvýšenou, či sníženou hladinu kortizolu mimo fyziologické normy, konzultujte tento problém se svým lékařem.