Akutní odezva na eustres je charakterizována rychlou mobilizací fyziologických systémů těla k zvládnutí stresové situace. Tato odezva zahrnuje aktivaci sympatického nervového systému a uvolňování stresových hormonů, jako je adrenalin a kortizol. Zde si popíšeme některé hlavní prvky akutní odezvy na eustres.

Aktivace sympatického nervového systému Eustres aktivuje sympatický nervový systém, což vede k uvolnění hormonu nazývaného adrenalin (také známého jako epinefrin). Adrenalin zvyšuje srdeční tep, zvyšuje krevní tlak a rozšiřuje dýchací cesty, což vede k pocitu bdělosti a zvýšené energii.

Uvolňování kortizolu

Kortizol, známý také jako stresový hormon, je uvolňován z nadledvin v reakci na eustres. Kortizol pomáhá tělu přizpůsobit se stresovým situacím tím, že zvyšuje hladinu glukózy v krvi a potlačuje nepodstatné funkce těla, jako je například trávení potravy, aby se uvolnila energie pro reakci na stres.

Zvýšená koncentrace neurotransmiterů

Eustres může také způsobit zvýšenou produkci neurotransmiterů, jako jsou například dopamin a noradrenalin. Tyto neurotransmitery jsou spojeny s pocitem odhodlání, motivace a pozitivního naladění.

Aktivace mozku

Eustres může vést k aktivaci určitých oblastí mozku, jako je například limbický systém, který je spojen s emocemi, a prefrontální kůra, která je spojena s rozhodováním a kontrolou emocí. Tyto oblasti mozku mohou být aktivovány za účelem adaptace na stresové situace a řízení chování.

Zvýšená dechová frekvence

Akutní eustres může vést k rychlému a mělkému dýchání, což zvyšuje přívod kyslíku do těla a pomáhá nám zvládnout fyzickou aktivitu spojenou se stresovou situací.

Krátkodobá reakce na eustres je charakterizována tím, že dávka stresu je sice malá, ale intenzivní a tak vyvolává rychlou reakci těla, která připravuje jedince na akutní situaci. Tato reakce může být spojena s pocitem vzrušení, bdělosti a zvýšené pozornosti.

Po ukončení stresové situace se tělo postupně vrací do stavu klidu a relaxace. Sympatický nervový systém se zklidňuje a hladiny hormonů se vracejí k normálním hodnotám. Tato fáze je důležitá pro obnovení rovnováhy a regeneraci těla po stresové situaci.

Je důležité si uvědomit, že eustres může být pro tělo přirozený a dokonce i prospěšný, pokud je správně zvládnut a vyvážen s obdobími relaxace a obnovy. Nicméně, pokud je jedinec dlouhodobě vystaven vysoké úrovni stresu bez adekvátního zvládání a odpočinku, může to vést k negativním důsledkům pro zdraví a pohodu.

Pokud se eustresu vystavujete opakovaně a pravidelně, může to mít řadu dlouhodobých účinků na tělo a mysl. Tyto účinky mohou být buď pozitivní nebo ale také negativní, což závisí na individuálních faktorech, jako je intenzita a trvání stresu, způsob zvládání a individuální citlivost na stres.

Dbejte tedy na to, abyste vnímali a správně vyhodnocovali reakce svého těla. Ani v této oblasti se nepřetěžujte a pokud vám praktiky eustresu nedělají dobře, nedělejte je a nebo snižte jejich frekvenci, či intenzitu.

Zde jsou některé možné dlouhodobé účinky opakované expozice eustresu:

Posílení resilience

Opakovaná expozice eustresu může posílit naši psychickou a emoční odolnost vůči budoucím stresovým situacím. Tento proces známý jako hormetika může zvýšit naši schopnost zvládat a přizpůsobovat se stresu.

Zlepšení kognitivních funkcí

Pravidelná expozice eustresu může zlepšit naše kognitivní funkce, včetně paměti, pozornosti a učení. To může vést k lepšímu výkonu v pracovních a vzdělávacích situacích.

Zdravotní rizika

Nicméně je zde potřeba zmínit i případná rizika dlouhodobé expozice příliš vysokému eustresu. Je zde potenciálně riziko celé řady zdravotních problémů, včetně kardiovaskulárních onemocnění, úzkosti, deprese a vyhoření.

Jak jsme již zmínili výše. Je důležité vyvážit opakovanou expozici eustresu s odpovídajícími zvládacími strategiemi a péčí o sebe, aby se minimalizovaly negativní účinky a maximalizovaly přínosy této formy stresu. Důležité je také věnovat pozornost individuálním signálům a hranicím těla a mysli a přizpůsobit expozici stresu tak, aby byla udržitelná a zdravá.